42 VĚCÍ, KTERÉ DĚTI OPRAVDU POTŘEBUJÍ. NEJEN K VÁNOCŮM.

Vánoční přípravy jsou zase v plném proudu a vy jako rodiče byste se momentálně asi nejradši naklonovali. Práce, nákupy, úklid, pečení, stromeček, dekorace a dárky.

Každý rok je to stejné. Jako zodpovědní rodiče se honíme za těmi nejlepšími dárky. Zkoušíme kombinovat to, co si samy děti opravdu moc přejí (i když jsou to podle nás třeba hrozné blbosti), s tím, co bychom si pro ně přáli my (něco vzdělávacího, rozvojového, trvanlivého). Ladíme, aby dárků nebylo ani málo, ani moc, aby byly spravedlivě rozložené mezi sourozenci. Uháníme širší rodinu s tím, aby to s dárky moc nepřeháněli. Hlídáme rozpočet. Balíme a balíme a balíme. Poznáváte se?

Možná vám ale v hlavě hlodá takový ten vtíravý pocit, že dárky přece nejsou to nejdůležitější. Že není tak důležitá jejich cena ani množství, že už toho máte doma hrozně moc, že čím více hraček a věciček doma máte, tím méně si s nimi děti pak hrají – a zároveň tím více dalších věcí chtějí…

Co se letos soustředit na to, co je opravdu důležité? Na to, co všechny děti doopravdy potřebují. Na to, co si s sebou pak ponesou celý život – ne jen do dalšího dne, než se hračka rozbije. 

Celá naše rodina má do nějaké dokonalosti hodně daleko. Někdy křičíme, někdy nezvládáme, někdy děláme všechno jinak, než bychom si přáli…. Mohli bychom si asi celkem lehce navodit pocit zdánlivé dokonalosti pomocí hromady dárků. Ale doopravdy by jsme se pak cítili “dokonale”? 

Přináším vám 42 tipů, které nic (nebo skoro nic) nestojí, dokonalé rodiče z vás neudělají, ale dokážou mnohem víc - vytvořit dokonalé chvilky, které by ani děti nevyměnily za ten nejdražší dárek. 

1. Odložte telefon!

2. Vyprávějte příběhy ze svého života. Povídejte si, jaké to bylo, když jste chodili do školy, jaké jste měli rádi hry, co vás nudilo. Povězte dětem, jak jste se cítili o vašem svatebním dni nebo v den, kdy vaše dítě udělalo první opravdový krok.

3. Tancujte spolu. Tohle je jedna z věcí, kterou často potřebujeme i my rodiče. Když už vím, že mám opravdu dost, pustím na plné pecky hudbu (myslím tím opravdovou hudbu, žádnou Fíhu Tralala :-)) a prostě tančíme. Taková chvilka dělá zázraky - jak u dětí, tak u mě. :-)

4. Vymyslete si společné tajné rodinné heslo nebo cokoli speciálního, co je jen vaše. Do určitého věku je to pro děti naprosto úžasná malá drobnost, která vás prostě všechny spojuje.

5. Dejte jim někdy něčeho méně, než čekají. Nezahrnujte děti vším, co si zrovna přejí. (Co pár dárků ubrat a darovat je někdy jindy, klidně jen tak?)

6. Vyzvedněte je někdy po-o. Ne kvůli okolnostem, ale prostě jen tak. 

7. Učte je nové dovednosti – jak si zavázat tkaničky, jak se jezdí na lyžích, jak se dělají náramky z bavlnek. Možná se u toho naučíte víc než oni.

8. Nechte děti prožívat radost z toho, co všechno za den dokážou samy. Dejte jim důvěru a zkuste méně věcí neustále dokola připomínat. Vytvořte si společně tabulku činností nebo si pořiďte tu naši a nechte na dětech všechno, o co projeví zájem. Děti na sebe budou hrdé a vy mnohem odpočatější.

9. Klidně je někdy nechte ráno dopéct ve vaší posteli nebo tam přespat, když budou chtít. Nemusí to být často, i my rodiče potřebujeme svůj prostor. Ale občasný společný spánek je boží, a to i na úkor dočasného nevyspání. 

10. Říkejte jim, jak je milujete. Když jsem ještě neměla děti a v amerických filmech rodiče dětem říkali, jak je milují, přišlo mi to strašně přehnané a nepřirozené. My jsme si to doma takhle nikdy neříkali… Od té doby, co mám vlastní děti, s tím nemám žádný problém. Říkám jim to klidně desetkrát za den. Tohle je jedna z věcí, která mi opravu jde. :-)

11. Lechtejte se, mazlete se, objímejte se. (Nikdy ale proti jejich vůli.)

12. Prohlížejte si společně vaše rodinné fotky a videa.

13. Ukazujte dětem, že dělat chyby je normální. Každý se přece učí. Ukažte jim, že je spousta věcí, které i vy sami neznáte nebo neumíte.

14. Dávejte jim do vany pěnu anebo si dejte tu vanu rovnou společně.

15. U společného jídla si povídejte, užívejte si to a nespěchejte. Společné jídlo je pro mě se třemi dětmi pořád docela boj. Zatím je mým osobním cílem ho přežít – ale jsme v tom společně. :-)

16. Nelžete. 

17. Povídejte si spolu o jejich prarodičích a pra-prarodičích, přibližte jim jejich život, ukažte jim fotky. 

18. Nechte je vybírat si vlastní oblečení. I když se k sobě třeba vůbec nehodí. (Jo, je to těžké! :-))

19. Dávejte jim pusu na dobrou noc. Každou noc! 

20. Čtěte si. Ideálně vyberte někdy i knížku, kterou jste vy sami jako děti milovali. U nás teď nejvíc frčí děti z Bullerbynu. 

21. Vyrážejte společně do přírody – nejen na společenské události. Zajděte si někdy jen tak do lesa.

22. Budujte si společné tradice a pak je každý rok dodržujte a “vytuňujte”. Třeba u zdobení stromku poslouchejte vždy stejnou hudbu, mějte jednu vánoční ozdobu, která na stromku bude každý rok – trendy netrendy. 

23. Mluvte o dětech pozitivně. I když to zrovna neslyší. 

24. Koukejte se spolu na hvězdy.

25. Snězte společně něco, co jste sami vypěstovali.

26. Říkejte jim, jak jsou úžasní, krásní, silní, chytří. Příležitostí je k tomu spousta!

27. Zkuste být někdy jen jeden na jednoho. Tohle je taková vyšší dívčí pro rodiče více dětí. 

28. Dejte dětem možnost vědět, co se kdy bude dít. Nenechte je cítit se věčně jen jako přívěšek k vašemu programu. Plánujte společně, co vás čeká. Třeba na kalendáři. 

29. Dělejte si pravidelné rodinné večery. My se o to snažíme každý pátek – uvaříme si společně něco dobrého, hrajeme hry nebo si společně povídáme. Snažíme se dostat se k otázkám, které se točí kolem toho, co se nám minulý týden povedlo, za co jsme vděční, co nešlo tak dobře a co můžeme udělat tento týden lépe. Někdy nám to vyjde, jindy jsme unavení (teda ne děti, ale my rodiče) a jen s popcornem koukáme na pohádky – ale společně!

30. Nechte děti někdy ztratit pojem o čase. (A zkuste se od nich tuto superschopnost znovu naučit.)


31. Omlouvejte se. Vždycky.

32. Nechte děti, ať samy hledají řešení zapeklitých situací. Ptejte se, co navrhují. Berte je vážně.


33. Dejte dětem možnost rozhodovat o své budoucnosti. I na to je skvělý společný kalendář. Nechte děti, ať vymyslí, co budete dělat.

34. Dávejte si najevo lásku se svým mužem/se svou ženou.

35. Zajímejte se o to, co zajímá vaše děti. Když se s vámi o to chtějí dělit, neodmítejte je. (Ano, i kdyby to mělo znamenat sledování youtuberů točících videa o Minecraftu.)


36. Učte děti vytrvalosti a houževnatosti. Prakticky. Vytyčte si nějakou společnou výzvu, která je náročná pro všechny, a zkuste se nevzdávat. Zkrátka učte děti, že aby došly k cíli, je často nutné se překonávat. 


37. Berte vážně jejich starosti. Naslouchejte jim, když se vám svěřují.


38. Tvořte společně. Pečte, malujte, stavte, dělejte pokusy. 

39. Někdy si od sebe odpočiňte a běžte dělat něco sami – bez dětí.

40. Zarámujte a vystavte si fotky dětí. A nejen ty „profi“, ale hlavně ty úžasné nedokonalé momentky, které o nich tolik vypovídají.

41. Nechávejte jim občas vtipné vzkazy (nebo jiné maličkosti) tam, kde to nečekají.

42. Když o sobě budou pochybovat, vy nepochybujte nikdy. 

Krásné vánoce plné dokonalých chvilek vám přejeme z Lyonis!